Trumpův nástup je výzva Evropě, aby opustila svůj „mamahotel“
21.01.2025 - Petr Pudil pro Hospodářské noviny
■ USA a Evropa
Nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA končí doba neoliberalismu, ve které se dařilo globálnímu obchodu založenému na volném působení tržních subjektů v rámci převážně multilaterálního právního rámce. Ten byl jeho účastníky více či méně dodržován a všechny strany věřily, že z takového systému mají prospěch dlouhodobě všichni.
Epický návrat Trumpa do úřadu je provázen náznaky jeho priorit, kdy v oblasti mezinárodního obchodu je to snaha mít vyrovnané saldo obchodní bilance USA se zbytkem světa. V rámci strategické hry o světovou dominanci by se mohly USA rozšiřovat o nová území, pokud to bude nutné, a cla se stávají klíčovým a mocným nástrojem prosazování ekonomických a geopolitických cílů jeho administrativy. Pokud to tak opravdu po 20. lednu bude, můžeme mluvit o epoše neomerkantilismu.
Původní merkantilismus byla hospodářská a politická praxe uplatňovaná Evropou mezi 16. a 18. stoletím. Protekcionismus bude na prvním místě zájmu všech ekonomických celků a zemí světa, silnější státy budou svoji sílu demonstrovat a využívat. A konečně státy budou hrát v mezinárodním obchodě větší a větší roli, stanou se z nich svého druhu obchodní agenti či jazykem minulé doby podniky zahraničního obchodu. Všichni exportéři budou muset být ve střehu, protože právě jejich zboží či komodita budou zdaněny clem tu či jinde, jelikož kolotoč celní války je neúprosný a odvetami se nešetří. A tak se pravděpodobně staneme svědky weaponizace byznysu. Stane se z něj zbraň, či chcete li nástroj v přetlačování velmocí.
Tento vývoj má své příčiny a nejsou jen rozmarem vrtkavého prezidenta, jak je mnoho médií vykresluje. USA a celý Západ udělaly strategickou chybu, když pozvaly Čínu do Světové obchodní organizace a daly jí tím legitimitu právoplatného účastníka liberálního světa globálního obchodu, který bude hrát podle pravidel. Ale Čína podle pravidel nehraje a svojí agresivní dumpingovou politikou a bezprecedentními fiskálními stimuly pro svoji ekonomiku vytvořila obrovskou nerovnováhu ve světovém obchodu. A v tom jsme jí jako Západ samozřejmě dobrovolně sekundovali.
Druhou příčinou změny vývoje je fakt, že je to poprvé v novodobých dějinách lidstva, kdy státy nevlastní a nekontrolují strategické technologie. Nerovnováha je v obou tématech velká a řekla si o změnu. Pro Evropu je to příležitost vytvořit novou kvalitu našeho partnerství s USA.
Dnešní EU bych přirovnal k odrostlému potomku, který překročil třicítku, už vystudoval několik univerzit, hovoří pěti světovými jazyky, ale stále bydlí v „mamahotelu“ postaveném po druhé světové válce USA. A nyní nám nový otčím říká, že máme tento dům konečně opustit a postavit se na vlastní nohy. V tom vidím pozitivní poselství pro Evropu.
Evropské společenství je největším trhem světa, Evropa je z hlediska celkových úspor s náskokem nejbohatším regionem světa, naše klima bude i v době klimatických změn tím nejpříznivějším místem pro život. Potřebujeme dohnat inovační náskok USA a dnes i Číny, vyzbrojit se proti hrozbám z Ruska a přebudovat energetiku. Bez hlubší evropské ekonomické integrace, nastartování evropského kapitálového trhu a společného dluhového financování ale zůstaneme trhem, který bude platit za produkty jiným a chudnout.
A co z toho plyne pro Česko? Naše prosperita je spojená s Evropou, která ale bude velkým a ekonomicky integrovaným celkem s jednotným trhem tak, jak ho známe v USA. Ostatní scénáře nás nechávají na pospas vůli silných. Evropa je naše budoucnost a i Česko ji může změnit k lepšímu.
Autor: Petr Pudil
Autor je spoluzakladatel BPD Partners, má investice v USA, je ambasadorem Druhé ekonomické transformace